Píšete mi, že ty výzvy nestíháte. Tady tedy jedno malé přiznání – já taky ne 🙂 Pojďme tedy trochu zvolnit. Další díl do minisérie Na co se díváme jsem tu dávala celkem nedávno, proto mi bylo hloupé dávat stejné téma. Ale když ono se to v dnešní době tak nějak hodí – čí děti nesedí u televize víc než dřív? Tak můžou sedět u anglické a zaplácneme jaksi dvě mouchy jednou ranou.
New telly
Několik týdnů potom, co jsem napsala poslední příspěvek na téma našich oblíbených videí, je už zase všechno jinak. Posledních čtrnáct dní holky nechtějí nic jiného než: medvědy The Berenstein Bears a zajíce Max and Ruby.
A já jsem za to nesmírně ráda. Oproti předchozímu mi to přijde jako velká změna k lepšímu. Uvidíme, jak dlouho to vydrží.
The Berenstein Bears je americká literární klasika pro děti. Je to série příběhů, které většinou ústí v morální ponaučení. První knižní díl vyšel už zkraje 60. let minulého století a původně ani nebyl zamýšlen jako úvodní příběh plánované série. Že na postavičky medvědů grizzly naváže dalších bezmála 300 dílů, v té době vůbec nikdo nečekal. O to míň vydavatel, samotný Theodor Geissel, známý jako Dr. Seuss. Ten autorský a zároveň manželský pár před prvním vydáním pěkně potrápil leckdy až hnidopišskými komentáři (Jaký tabák Papa Bear kouří?). A také jim vřele doporučil, aby si na příští knihu vybrali jiné zvířecí postavičky, protože dětský knižní trh je už medvědy doslova zamořený.
Jako doporučený věk pro sledování animované série/čtení knížek většina recenzentů uvádí 3–7/9 let. Pokud se pro něj rozhodnete, mějte na paměti, že je určený pro rodilé mluvčí s americkou angličtinou a místy tomu odpovídá děj (tu a tam americké reálie) i rychlost mluvení. Pro děti, které s angličtinou teprve začínají, není nejvhodnější. Tedy pokud nerazíte metodu hoď dítě do vody, ono se chytne. Myslím, že u jazyků taková metoda není nijak na škodu – pokud dítě vyloženě neprotestuje.
Max and Ruby je oproti tomu mladší kanadská série, která ještě neoslavila ani dvě desetiletí od svého vzniku. Vypráví příběhy ze života dvou sourozenců – tříletého Maxe a o čtyři roky starší Ruby. Tenhle seriál si moje holky oblíbily pravděpodobně kvůli tomu, že jsou hlavním hrdinům věkově velmi blízké.
Jazykově se mi série Maxe a Ruby zdá o něco přístupnější nerodilým mluvčím. Takže pokud váháte a ani jeden ze dvou příběhů neznáte, doporučuju začít právě tímto.
A jinak říkám dětem, ať to s tou telkou moc nepřehání, nebo skončí jak ten pán v básničce:
There once was a man who liked to watch the telly
And his belly soon turned into jelly.
Čtení a poslech
Elektronické knížky
Znáte úspěšného českého tvůrce aplikací a elektronických knížek Lipa Learning? Pokud ne, mohu vám ho skvěle doporučit právě na interaktivní poslech – jejich aplikace jsou velmi kvalitně zpracované a budou vaše děti bavit. Podrobnosti najdete v jednom z mých dřívějších článků tady.
Knížky s CD
Pro procvičování poslechu můžete využít i doprovodná CD ke knížkám. Knížky obecně doporučuju kupovat takové, které mají možnost poslechu, ať už přes vlastní audio stránky, na CD nebo je předčítá rodilý fanoušek či samotný autor na YouTube.
A jak vypadá ideální práce se čtením a poslechem podle lektorky Mirky Smíškové, která má bohaté zkušenosti s učením starších dětí? Požádala jsem ji o pár tipů, mimo jiné i na její oblíbené zdroje, které ve výuce využívá:
Stále narážím na to, že si starší děti ze školy přinášejí špatnou výslovnost. Začínáme tedy většinou právě tam. Pokud se s nimi pustím do čtení a poslechu audioknih, čteme nejprve společně nahlas a opravdu jdeme v textu do hloubky. Kromě výslovnosti a intonace věnujeme pozornost jednotlivým slovíčkům a gramatickým strukturám a pak také celkové náladě textu. Bavíme se společně o tom, co jednotlivé postavy prožívají, v jaké situaci se ocitají a co je na konci příběhu čeká. Snažím se, aby děti text důvěrně znaly, než si ho pustíme na CD. Řekla bych, že si před vlastním poslechem vytvoříme takovou „road map“, která nás pak celým příběhem provází. K poslechu vždy pak ještě vytvářím pracovní listy s doprovodnými otázkami, abychom měli zpětnou vazbu k tomu, zda se v příběhu orientujeme a že jsme schopní odpovědi při poslechu najít. Vše probíhá v angličtině. Ve chvíli, kdy už děti příběh dokonale znají, přecházíme na poslech. Tady jim už většinou nechávám volný prostor proto, aby se nechaly unést vlastním příběhem a jeho atmosférou.
Jako oblíbené zdroje k audioposlechu využívám následující zdroje
Tyto stránky jsou zaměřené na různé příběhy a básničky. Mnohé obsahují nejen audio, ale i přepis příběhu, doprovodné ilustrace a podpůrný materiál pro učitele.
Na obou těchto kanálech YouTube najdete nespočet videí, ve kterých předčítají známé i méně známé příběhy v angličtině různé celebrity, ale i samotní autoři či nadšenci do dětské literatury.
A doporučuji také článek skvělého blogu Growing Book By Book, ve kterém najdete krásný přehled tipů na anglické audioknížky.
Děkuji, Mirko!
Jdete příkladem?
Sami přitom ale nezapomínejte, že sledování TV/videí je také jedna z největších příležitostí (nutností?), jak dítěti jít příkladem. Jak velká část toho, co doma sledujete vy sami, je v cizím jazyce?
Pokud v tomhle ohledu pokulháváte, můžete začít všichni společně: co si jednou za týden, za čtrnáct dní udělat rodinnou movie night? Domluvte se na filmu a pusťte si ho společně. Můžete si každý z filmu vypsat pár oblíbených frází a pak se z nich vzájemně přezkoušet. Nebo si společně zahrát výše zmíněné oblíbené dialogy.
Tak čím dnes začnete?
